Vrozené vývojové vady

Hlavní Autoři O stránkách Odkazy Spolupráce

Program primární prevence - Genetické poradenství

Klinická genetika a její úloha v prevenci dědičných chorob a vrozených vývojových vad

Celá řada lidských znaků a vlastností je do velké míry ovlivňována genetikou. Geny ovlivňují naši výšku, inteligenci, ale i sklony k různým chorobám. Existují dokonce i choroby, kdy je vliv špatné genetické informace zcela rozhodující. V tom případě hovoříme o geneticky podmíněných nebo též dědičných chorobách. Jejich příčinou jsou takové formy genů, které nesou pozměněnou (mutovanou) genetickou informaci, která neplní správně svou funkci a tím pádem vede k rozvoji určité choroby. Jako dědičné označujeme tyto choroby z toho důvodu, že odpovědné geny se mohou přenášet z generace na generaci. Genetické choroby se dědí různým způsobem, u některých chorob stačí, aby potomkovi předal chorobu pouze jeden z rodičů, některé choroby se naopak projeví pouze v tom případě, kdy potomek dostal mutovanou genetickou informaci od obou rodičů zároveň. Existují i dědičné choroby, které mají speciální typ dědičnosti, který se projevuje různě u mužského i ženského pohlaví.

Vrozené vývojové vady jsou odchylky od normálního vývoje lidského jedince. Narušený vývoj se může projevit různými způsoby – jako nepatrná kosmetická vada ušního boltce, ale i jako závažná vada srdce. Z hlediska genetiky je důležité, že i řada vrozených vývojových vad má dědičné příčiny, tedy vznikají na základě určitým způsobem narušené genetické informace. Na rozdíl od dědičných chorob se ale v případě vrozených vývojových vad uplatňuje mnohem více příčin, než samotná genetika (jde o různé vlivy vnějšího prostředí jako například či některé chemikálie léky). Dokonce se dá říci, že vrozených vad s příčinou pouze genetickou je menšina. Ovšem i v případě vrozených vývojových vad má návštěva klinického genetika svůj smysl.

Klinická genetika

Klinická neboli lékařská genetika je samostatný medicínský obor, který se (mimo jiné) zabývá dvěma výše uvedenými skupinami chorob – dědičnými chorobami a vrozenými vývojovými vadami. Klinická genetika je obor zabývající se především diagnostikou a prevencí. Klinický genetik může na základě genetických vyšetření potvrdit nebo vyloučit různé genetické choroby či vady, ale rovněž může také blíže odhadnout rizika těchto chorob pro potomky. Současná genetika sice neumí dědičné choroby a vady léčit, ale klinický genetik vám může nabídnout takovou péči, která je vhodná pro minimalizaci rizika (pokud je to možné).

Spektrum pacientů

Relativně často jsou v ambulancích klinické genetiky konzultovány těhotné ženy. Rizikových faktorů může být hned několik. Jde například o abnormální výsledky screeningových vyšetření (ultrazvukových i biochemických), určených právě k odhalení těhotenství s vyšším rizikem vrozené vady. Dále jsou to těhotné vyššího věku (hranice je stanovena na 35 let) u kterých je statistické riziko vzniku určitých vrozených vad (chromozomálních odchylek) rovněž vyšší. Rizikové faktory v těhotenství ovšem představují i některé choroby (infekční i neinfekční), užívání některých léků a některé průmyslové chemikálie.

Další skupinu potom představují rodičovské páry, v jejichž rodinách se již případy vrozených vad či geneticky podmíněných chorob vyskytly (v krajním případě pak partneři, kterým se již z předchozího těhotenství narodilo dítě s některou z uvedených chorob či vad). Rovněž opakované ztráty těhotenství (spontánní potraty) a poruchy plodnosti jsou důvodem ke konzultaci v ambulanci klinické genetiky.

Poslední – rovněž významnou skupinou – jsou potom osoby, které přichází do ambulance klinické genetiky za účelem vyšetření či potvrzení jejich diagnózy. Prakticky jde například o děti s vrozenou vadou, u kterých je upřesňována diagnóza, o dospělé s podezřením na různé geneticky podmíněné choroby, dědičné nádorové syndromy apod.

Genetická konzultace

Základní součástí každé genetické konzultace je získání tzv. rodinné anamnézy. V praxi to znamená, že klinický genetik musí získat kompletní informace o vašem zdravotním stavu a o zdravotním stavu dalších členů vaší rodiny. U zemřelých členů rodiny je důležitá znalost příčiny a věku úmrtí, stejně tak je výhodná znalost konkrétních diagnóz (odborných názvů), zejména pokud se jedná o diagnózy vrozených vad, genetických chorob či nádorových onemocnění. Pokud je konzultace prováděna v souvislosti s těhotenstvím – poté je nezbytné získat tyto informace od obou rodičů – od otce i od matky. Z tohoto důvodu (potřeba rozsáhlých znalostí o stavu rodiny) je přítomnost otce v průběhu konzultace nanejvýše vhodná. Pokud je to možné, je s výhodou se na genetickou konzultaci předem připravit a doplnit si znalosti o zdravotním stavu jednotlivých členů rodiny, případně získat různé lékařské zprávy, které by pomohly objasnit přesné diagnózy (opět s důrazem na vrozené vady, geneticky podmíněné choroby a nádorová onemocnění). Není však nutné si v případě neúspěchu zoufat, řadu doplňujících podrobností z lékařských zařízení si může s povolením vyžádat i klinický genetik sám.

Na základě získaných údajů klinický genetik sestaví rodokmen a vyjádří se k riziku opakování určitých chorob v rodině. Existuje řada chorob, u kterých lze riziko vypočíst přesněji, naopak u některých chorob je riziko v současné době možné pouze odhadnout.

Genetické testy

V určitých případech, je možné navrhnout konkrétní vyšetření – tzv. „genetické testy“. Zde je důležité si uvědomit, že většina genetických testů je schopná diagnostikovat pouze několik vybraných onemocnění (často dokonce jedno). Žádný genetický test tak není schopen odhalit všechny dědičné choroby a vady.

Existují dvě velké skupiny genetických testů. První skupina jsou tzv. cytogenetická vyšetření, která se zaměřují na chromozomy vyšetřované osoby. V lidských buňkách je genetická informace rozdělena do 46 tělísek - chromozomů, které je možné po správné přípravě pozorovat v mikroskopu. Cílem cytogenetického vyšetření je zjistit, zda je v buňkách správný počet chromozomů (tedy že žádný nechybí ani nepřebývá) a že nejsou nijak poškozené. Cytogenetické vyšetření ovšem nemůže odhalit změny na úrovni samotné molekuly DNA – tedy na úrovni genů. Tyto změny nejsou totiž v mikroskopu pouhým okem „vidět“.

Při vyšetřování jednotlivých genů se používají speciální, tzv. molekulárně-genetické testy. Tyto testy mohou odhalit nežádoucí změny ve vyšetřovaném genu – tzv. mutace. Tato vyšetření se provádějí ovšem pouze cíleně, při podezření na konkrétní chorobu. Přítomnost mutovaného genu je často klíčová pro potvrzení diagnózy příslušné choroby. Pokud jedna kopie mutovaného genu nestačí k rozvoji příslušné choroby, mohou molekulárně-genetické testy alespoň určit, zda vyšetřovaná osoba mutovaný gen zdědila a je tedy přenašečem.

Moderní genetika nabízí celou řadu různých testů a vyšetřovacích metod, jejichž přesný popis je zcela mimo rámec tohoto materiálu. Řadu vyšetření je možné provést i prenatálně – tedy ještě před narozením vyšetřovaného dítěte. V ojedinělých případech je dokonce možné vyšetřovat v rámci asistované reprodukce i vybraná embrya, než jsou implantována matce do dělohy (tzv. preimplantační genetická diagnostika).

Závěr

Klinická genetika je rozsáhlý a velmi složitý obor. Pokud se ve vaší rodině vyskytly dědičné choroby, vrozené vývojové vady, časté potraty nebo úmrtí v dětském věku, měli byste zvážit návštěvu klinického genetika. To platí zejména, pokud plánujete potomka. Doporučení pro tuto návštěvu vám může vystavit váš praktický lékař nebo gynekolog. Neexistují genetické testy pro každou chorobu a ne každý test je vhodný pro každou osobu. Proto je zde klinický genetik, aby vám navrhl možný postup, vysvětlil vše potřebné a udělal vše pro minimalizaci rizika. Klinická genetika je striktně nedirektivní obor. To znamená, že klinický genetik vás o všem pouze informuje a vyjmenuje varianty možného postupu. Veškerá rozhodnutí o konkrétním postupu jsou však jen a jen na pacientovi.

MUDr. Antonín Šípek jr.,
Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha,
Kontakt: antonin.sipek(zavináč)lf1.cuni.cz

prim. MUDr. Vladimír Gregor,
Oddělení lékařské genetiky, FTNsP, Praha,
Kontakt: vladimir.gregor(zavináč)ftn.cz

---

Text článku ke stažení